Historie

Historie - Obec Lhota pod Hořičkami

Naše obec - Lhota pod Hořičkami - je složena ze tří samostatných osad, a to vlastní obcí Lhotou a jejími dalšími dvěma místními částmi -  Újezdcem a Světlou.

Hlavní a střediskovou částí je samotná Lhota pod Hořičkami

Lhota je velmi častý název vesnic, které vznikaly v období vrcholné středověké kolonizace, tedy v průběhu 13. a v první polovině 14. století. Obyvatelé těchto vesnic byli na určitou dobu tj. lhůtu (staročesky lhota, lhóta) osvobozeni od všech poplatků za to, že vykáceli les a přeměnili nová území v úrodná pole. Zároveň je pro Lhoty typické, že byly zakládány místními obyvateli, konkrétně drobnými feudály, nedaleko od jejich vlastní vesnice, a i proto  jsou tato jména většinou slovanského původu. Pro to svědčí i názvy, které obsahují často jméno zakladatele. Samozřejmě se objevují názvy i podle velikosti, charakteru, či místopisu, jako je tomu právě u nás. Není náhodou, že byly Lhoty zakládány v místech méně úrodných nebo ve vyšších nadmořských výškách – za to tedy byly osvobozeny od poplatků a povinností. Usuzujeme to podle toho, že největší výskyt Lhot a Lhotek je ve východních, jižních a jihovýchodních Čechách, tedy již mimo hlavní osídlovací území raného středověku, jako bylo například Kolínsko.

Samotné založení naší Lhoty lze jen odhadnout právě proto, že Lhoty zakládali samotní obyvatelé, kteří těžko uměli číst a psát – za vznik se vždy totiž považuje první písemná zmínka o obci a tu datujeme na rok 1405. Pakliže víme, že nejstarší záznam o jakékoliv Lhotě v Čechách je k roku 1199 (dnes obec Svatý Jiří na Ústeckoorlicku), můžeme věřit, že se zde hospodařilo již někdy ve 13. -14. století.

Druhou částí naší obce je prakticky ke Lhotě spojená osada Újezdec

Přestože má ke Lhotě blizoučko, historicky se vyvíjely obě obce samostatně. Ostatně jméno „Újezdec“ je odvozeno od označení území ohraničeného specifickou objížďkou tzv. újezdem. Újezdy byly zpravidla zalesněné a málo osídlené celky, které vymezovaly například potoky, řeky, skály a jiné přírodní úkazy. Většinou byly v majetku církve nebo místních feudálů, ale oproti Lhotám mohly obsahovat právě několik osad a jejich vznikem se formovaly budoucí panství či statky. A jak vznikaly? Jednoduše - podle starého českého práva pomocí svědků, kteří objetím na koních vyznačili hranici zalesněného a málo osídleného území.

Oproti cca 500 Lhot a Lhotek je Újezdců a Újezdů na našem území asi 150. Újezdec ve Lhotě pod Hořičkami vznikl taktéž při středověkém osídlování, zde pak první zmínku archivy uvádějí k roku 1416.

Třetí místní částí je osada Světlá

Není třeba vysvětlovat, neboť zde se jedná o klasický místopisný název, kde budeme hledat velmi těžko přesný původ vzniku. Nabízí se zde světlé místo v zalesněném území, prosvětlenou cestu „údolíčkem“, ve kterém část Světlé leží, nebo jižním až jihozápadním sluncem prosvícenou část – světlou stráň nad meandrem řeky Úpy. Ovšem ze všech tří částí naší Lhoty máme o Světlé právě tu nejstarší písemnou zmínku, a to již z roku 1403…

Každopádně lze souhlasit, že všechny tři části současné obce mají svůj počátek v době velkého osídlování v 1. polovině 13. století, což je důsledek stěhování národů, kdy strmě vzrostly počty obyvatel ve všech zemích. Náš kraj není však zasáhnut intervencí okolí, víceméně si vystačilo vlastní expanzí místních vládnoucích rodů. Jak jsem již předeslal, je třeba data vzniku jednotlivých obcí brát s rezervou, máme to ztížené tím, že se nemůžeme pochlubit kostelem či kaplí, kde by byl přidělen farník, jež by mohl býti právě tou osobností, zaznamenávající historii v dávném období.

• Prvními majiteli panství víceméně lépe organizovaného na pozemcích Lhoty byli majitelé Vízmburku. Dá se tedy říci, že naším prvním panovníkem byl Jiří z Dubé. Bohužel však historie pánů z Vízmburku měla rychlý pád. Na tehdejší poměry panství zaniklo netradičně - vykoupením a záměrným pobořením hradu.
• Dalšími majiteli byli panovníci či majitelé panství z Rýzmburku. Zde hovoříme o 16. stol. (Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka).
• Pak však následuje období „ticha“, kdy panství v okolí Lhoty nebyla až tak lukrativní a jednotliví potenciální majitelé - dědicové a kupci se měnili z dnešního pohledu s historicky zanedbatelnou strukturou. Podstatné je, že od roku 1627 patřila Lhota již pod Ratibořický statek, Újezdec ale ještě psal vlastní historii - patřil pod malý Miskolezský statek…
• … a to až do roku 1636, kdy panství Újezdce a Miskolez koupil Octavio Piccolomini (Lhotu již v r. 1634). No a tak se stává naše obec (obce) součástí Náchodského panství slavného rodu Piccolominiů. Josef Vojtěch hrabě Desfours po předešlých soudních tahanicích však panství tak zadlužil, že muselo být sekvestrováno (nuceně úředně spravováno), a protože jeho syn František Antonín nebyl dluhy schopen splatit, šlo celé panství do dražby.
• To získává v roce 1792 Petr Biron, vévoda z rodu Kuronských a Zaháňských.
• Po tomto rodu vlastní panství páni z Lippe (1840 kupuje Karel Octavius), přičemž posledním naším „pánem“ byl princ Bedřich ze Schaumburg-Lippe.
• Pak přechází naše obce do státní správy v rámci krajů, okresů, po II. sv. válce se starají o obce Národní výbory a po r. 1990 přechází samospráva do obecních rukou.

Zde je vidět, jak se (ne)změnila náves ve Lhotě za posledních sto let. Původní fotografie je z obecní kroniky a byla pořízena někdy okolo roku 1920. Současný snímek jsem pořídil z totožného místa a speciální grafickou technikou sloučil  v jeden k porovnání. (Protahování staveb je způsobeno odlišnou ohniskovou vzdáleností objektivů obou fotoaparátů. Nutno vyčkat , než se obrázek kompletně nahraje)

Významné události Lhoty a Újezdce

Tak, jak nemáme žádnou významnou pamětihodnost, ani nás historie nijak hluboce nezasáhla, aby se o nás psalo ve slavných knihách či kronikách. Nemáme žádného rodáka, který by obohatil turistické hemžení, takže si naše obce žijí poklidným průměrným životem po staletí. Za zmínku stojí tedy jen letmé zmínky v historických knihách, kde jsou popisovány naše osady coby účastníci vojenských operací středověku, ale pouze jako ležení pro odpočinutí vojenských uskupení, která táhla krajem. Ať to bylo v roce 1644, kdy tudy táhla vojska Matyáše Gallase do Slezska a 20. ledna v Újezdci přenocovala setnina pěších a 78 koní se zavazadly (v okolních obcích to bylo obdobné). Nebo třeba v rámci druhé Pruské války v roce 1745 ve Lhotě i v Újezdci nocovalo 8. března po 40 členech jezdectva císařské armády.

Jednou pamětihodností se však honosíme, a tou je zvonička ve Světlé z roku 1764. Určitě najdeme zvonic a zvoniček po republice mnoho, ale ta naše je od 3.5.1958 zapsána na seznam historických památek České republiky.

Z historických pramenů a dostupných článků vyhledal a sepsal

Petr Bibrle